Když vám nečekaně zemře osoba blízká a drahá, neztratíte ji najednou; ztrácíte ji postupně a dlouho – jak plyne čas, přestanou ji docházet dopisy, z polštářů vyvane její vůně a nakonec se vytratí i z jejích šatů ve skříni a prádelníku. Stále přibývá částí, které z ní postrádáte. A jednou přijde den, kdy zvlášť silně pocítíte, že vám nějaká urcitá část chybí, a tehdy si uvědomíte, že je pryč, navždycky – a pak zas přijte další den a další určitá chybějící část.

John Irving: Modlitba za Owena Meanyho